Volník je nová elektronická měna, která může být alternativou k dnešnímu finančnímu systému, nebo jej může zcela nahradit. Měna Volník není vytvořena jen pro Českou republiku, na jejím principu, pod různými názvy, mohou fungovat ekonomiky i jiných národních států.

Podstatou měny Volník je především poskytování základního nepodmíněného příjmu všem uživatelům. Měna je krytá reálným množstvím uživatelů, tudíž není závislá na žádných komoditách. Díky dvěma základním systémovým poplatkům je celý systém koncipován jednoduše tak, že dochází ke správnému koloběhu měny, čímž nebude vznikat inflace a jiné ekonomické výkyvy. Měna svým uživatelům umožňuje poskytování bezúročných půjček.

Velmi důležitou, leč pro mnohé šokující vlastností měny Volník, díky které lze změny dosáhnout, je základní nepodmíněný příjem. To znamená, že každý uživatel systému Volník dostává automaticky měsíčně na svůj účet pevnou, ničím nepodmíněnou částku jen za to, že jest. Především na této vlastnosti založená měna přináší lidem určitou finanční jistotu, nezávislost v rozhodování a tedy úlevu. Lidé budou mít více času pro sebe a svoji rodinu. Lidstvo dospělo nejen technologicky již do takového stádia, že ačkoli se to může zdát nepředstavitelné, je to zcela technicky a ekonomicky reálné a dokonce nutné.

Vezměme si, že tento příjem je dnes vlastně státem již vyplácen, aniž bychom si to byli schopni v této souvislosti uvědomit, a má různou podobu ve formě různých dávek. Takové dávky jsou ale jen pro určité skupiny obyvatel (např. porodné, mateřská, přídavky na děti, příspěvky na bydlení, podpora v nezaměstnanosti, invalidní a starobní důchody, atd.) a většinou jsou nedostatečné. Navíc, aby občan tyto dávky obdržel, musí projít ponižujícím, byrokratickým a nákladným schvalovacím procesem státního aparátu.

Žel další pobíratelé dávek od státu jsou dnes paradoxně společnosti a velké firmy, jejichž vlastníci patří mezi nejbohatší vrstvy obyvatel. Pobírají např. příspěvek na pracovní místo, na výzkum a inovace, investiční pobídky, daňové prázdniny, atd. Z těchto praktik, jak víme, vznikla na trhu nespravedlivá nerovnost.

Je zjevné, že stát už teď by byl schopen v určité výši základní nepodmíněný příjem všem občanům poskytovat, a nebylo-li by jeho špatného hospodaření, tunelování, krádeží státních financí a přebujelého byrokratického aparátu, mohl by se základní příjem ještě navýšit.

V systému Volník je základní nepodmíněný příjem stanoven v takové výši, aby dokázal zhruba pokrýt nejzákladnější životní potřeby. Částka je stanovena na 10 000 Volníků a je ekvivalentem k 10 000 korunám českým, tedy kurzem 1:1 s tím, že děti do 18-ti let obdrží poloviční částku (tedy 5 000) a dospělí od 60-ti o polovinu více (tedy 15 000).

Každá měna by měla být krytá. V dnešní krizi se ozývají hlasy k navrácení krytí měn zlatem (popř. jinou komoditou, nebo prací). Je však dnes už jasné, že krytí měny jakoukoli komoditou činí z této komodity investiční záležitost. Vyvolává po komoditě zvýšenou umělou poptávku, vytváří na ní investiční bubliny a v neposlední řadě způsobuje zbytečné drancování planety kvůli její nadbytečné těžbě. Krytí komoditou zvýhodňuje jen některé skupiny lidí či států, které z jistých důvodů těmito komoditami disponují. Krytí měny prací také není zrovna dobré řešení. Je velmi obtížné porovnávat náročnost práce jednotlivých profesí a určovat jejich cenu, stejně tak, jako určování hodinové normy u výroby různých výrobků. Hrozbou, kterou je třeba si uvědomit, je možné přeprodávání ceny práce s konečným důsledkem zotročování lidí.

Měna Volník přináší zcela nový pohled na krytí měn. Základní krycí jednotkou měny Volník je každá jedna osoba zaregistrovaná do systému Volník. Měna Volník je tedy krytá reálným množstvím obyvatel. Krytí funguje tak, že na každého občana vstoupivšího do systému je jednorázově vygenerovaná určená částka (cca 10 mil./os.), která je připravena pro využití v celé ekonomice. Při úmrtí nebo vystoupení občana ze systému je stejná částka ze systému odepsána. Částka takto jednorázově vygenerovaná anebo odepsaná je vždy stejná a neměnná po celou dobu fungování systému měny. Takto si měna uchovává svoji reálnou a stálou hodnotu. Tento efekt tvoří vždy ideální tržní zásobu finančních prostředků. Nemůže se stát, že by bylo v oběhu málo peněz, pokud by nastal velký příliv uživatelů, anebo opačně, že by vznikal nadbytek při přílišném odlivu uživatelů. Nastává samoregulační efekt, který udržuje peněžní zásobu ve správné výši. Zamezuje se tím inflačním či deflačním tlakům.

Jsou to poplatky, které zachovávají koloběh měny. Díky existenci těchto poplatků se může vyplácet základní nepodmíněný příjem a financovat veřejné služby, aniž by docházelo k vytváření stále nových peněz anebo zadlužování státu. Systémové poplatky jsou obdobou dnešních daní (DPH, spotřební daň, daň z příjmu, sociální a zdravotní pojištění, daň z nemovitosti, darovací daň, atd.), jsou však na rozdíl od nich pouze dva a jsou zcela zautomatizované. Odpadá tím nutnost složitých účetních operací, daňových přiznání a s nimi spojených příslušných úřadů (Finanční úřad, Česká správa sociálního zabezpečení, atd.).

• Transakční systémový poplatek:

Je to poplatek, který je stržen z každé transakce, a je převáděn na centrální účet (CÚV), ze kterého jsou financovány základní nepodmíněné příjmy a veřejné služby. To znamená, že při jakékoli transakci z účtu na účet je z převáděné sumy stržena částka, jejíž výše by se podle matematických propočtů pohybovala v rozmezí 5 – 10 %. Tento proces je zcela automatický v rámci elektronické aplikace měny. Poplatek je podobný dnešním nepřímým daním jako DPH a spotřební daň, je ale mnohem nižší.

• Snižovací systémový poplatek:

Každá příchozí platba na osobní nebo podnikatelský účet má přidělený tříměsíční limit, během kterého se výše příchozí platby na účtu nemění. Po tomto tříměsíčním limitu (pokud není během této tříměsíční doby celá částka utracena) je její zbylá hodnota ponížena o tento poplatek a je označena novým datumem pro následující tříměsíční období. Samozřejmě i tento proces je v elektronické aplikaci plně automatizován. Z důvodu zachování jednoduchosti a zamezení spekulativním převodům bude výše snižovacího poplatku shodná s výší poplatku transakčního. Snižovací poplatek zabraňuje přílišnému hromadění a zadržování finančních prostředků na účtech.

Jelikož měnu Volník nespravují žádné komerční banky, kterým by měna sloužila jako prostředek k jejich ziskům (což je současný stav jak u české koruny, tak i u většiny světových měn), neexistují v systému Volník úroky. Každý z uživatelů měny Volník bude mít možnost využít bezúročné půjčky pro zajištění financování svých důležitých životních investic (bydlení, podnikání, atp).

• CÚV: Centrální Úložiště Volníků. Je to místo, kde se Volníky rodí. Pokud se zaregistruje nový uživatel, stává se tak krycí jednotkou (viz měna krytá reálným množstvím obyvatel) pro vytvoření určené částky, která se zde jednorázově vygeneruje. Pokud jakýkoli uživatel opustí systém (převážně z důvodu úmrtí) je stejná suma z CÚV odepsána. CÚV je účet, do kterého přicházejí platby ze systémových poplatků, a z kterého odcházejí základní nepodmíněné příjmy uživatelům. CÚV může sloužit k financování státního účtu a účtů obecních pro zajištění celorepublikových nebo regionálních projektů. Z CÚV budou také poskytovány osobní či firemní bezúročné půjčky.
• Osobní účty Volník: Účty, které jsou vázané na určitou osobu s rodným číslem. Na tyto účty uživatelům měsíčně přichází základní nepodmíněný příjem. Také tam může přicházet mzda, anebo příjmy z drobné podnikatelské činnosti. Jinak fungují jako jakýkoli dnešní běžný osobní účet (obdoba internetbankingu).
• Podnikatelské účty Volník: Slouží k podnikání právnickým nebo fyzickým osobám, sdružením či organizacím. Také mohou sloužit jako účty pro osoby a společnosti ze zahraničí. Na tyto účty základní nepodmíněný příjem nechodí. Všechny ostatní funkce jsou stejné s účty osobními.

V případě přijetí měny Volník jako celorepublikové měny přibudou tyto další účty:

• Státní účet: Plně transparentní účet s možností volného náhledu do historie účtu. Slouží k financování veřejných projektů na celorepublikové úrovni.
• Obecní účet: Plně transparentní účet s možností volného náhledu do historie účtu. Slouží k financování veřejných projektů na obecní úrovni.